HOMEOPATIE A KLASICKÁ HOMEOPATIE

 

Peter Chappell: Homeopatická samoléčba  

TInus Smits: Inspirujici homeopatie

Rajan Sankaran: Duch homeopatie, Duše homeopatických léků  

Jan Scholten: Homeopatia a minerály 

Franz Vermeulen: Dětské typy v homeopatii 

Vladimír Petroci: Studánky - Obrazy dětí v homeopatických lécích  

Samuel Hahnemann: Organon racionální léčby 

Barthel: Synthetic repertory - díl I. - Mysl 

Murphy: Homeopatické syntetické repertorium  
Boericke: Homeopatická materia medica s repertoriem 

Kent: Repertorium homeopatické materie mediky   

D.M. Gemmell: Homeopatický domácí lékař

Jiří: Čehovský: Homeopatie - víc než léčba

 

 

SPIRITUALITA

 

Rudolf Steiner: Před branou duchovní vědy, Tajné učení Rosikruciánů, O zdraví a nemoci

Thorwald Dethlefsen: Nemoc jako cesta, Osud jako šance, Znovuzrození, Reinkarnace 

Ctibor Bezděk: Etikoterapie I a II

Rudiger Dahlke: Nemoc jako řeč duše, Nemoc jako symbol, Životní krize jako vývojové šance, Zdraví jako cesta, Čím onemocněl svět?    

 

 

PŘIROZENÉ PORODY

 

Michael Odent: Znovuzrozený porod

Elisabeth Geisel: Slzy po porodu
Ingeborg Stadelmann: Zdravé těhotenství, přirozený porod

Henci Goer: Průvodce přemýšlivé ženy na cestě k lepšímu porodu

Penny Simkinová: Partner u porodu  

Eva Rheinwaldová: Jak vychovat šťastné dítě

 

   

 

Většinu těchto knih je možné si nechat zaslat z e-Knihkupectví

 

 

Osud a karma - ukázky z knihy Rudolfa Steinera Tajné učení Rosinkruciánů:

 

Nejprve musíme zdůraznit, že běh života není určován jen dřívějšími vtěleními, nýbrž, i když třeba z malé části, životem přítomným. Tento zákon, se kterým se zde setkáváme, vzájemná souvislost minulosti, přítomností a budoucnosti člověka se v theosofické literatuře nazývá zákonem karmy. Je to vpravdě zákon lidského osudu.

 

Člověk si určuje svou budoucnost minulostí, a protože není omezen na jediné vtělení, je nutno pro skutečnosti, které ho stihnou v určitém životě, hledat příčiny v některém životě předchozím. Tak působí vtělení na vtělení navzájem jako příčina a následek.  Tento řetězec příčin a následků lze chápat jako důsledek lidských skutků, myšlenek a citů.

 

Mnoho lidí si například naříká na bolesti a utrpení, avšak z vyššího stanoviska není vůbec oprávněné si takto naříkat, neboť překonáme-li je a jsme-li tím připraveni pro nejbližší vtělení, pak je utrpení a bolest zdrojem moudrosti, rozmyslnosti a schopnosti přehlédnout životní souvislosti. Největší moudrost světa si tak lze získat tím, že klidně snášíme bolest a utrpení. Tato schopnost způsobuje moudrost v příštím vtělení. Získáme-li si hlubší vhled, nemůžeme si vůbec naříkat na nemoci. Pozorujeme-li je ze stanoviska věčnosti, nabývají jiné podoby. nemoci, které sneseme, objeví se v nejbližším životě často jako zvláštní krása v tělesnosti, takže mnohdy tělesná krása, se kterou se u člověka setkáváme, byla získána nemocí v předchozím životě.

 

Kdo vyvíjí špatné vášně, tvoří si dispozici k nemocím. Způsob myšlení ovlivňuje zcela určitým způsobem fyzické tělo a není tedy pro následující inkarnaci lhostejné, jsme-li ve smýšlení spirituální či materialističtí. Člověk, který něco ví o vyšších světech - stačí, věří-li ve vyšší světy - má pak ve svém nejbližším životě soustředěné, harmonické fyzické tělo, jehož nervová soustava působí klidně. Má své tělo ovládnuté až do soustavy nervové. Naproti tomu člověk, který připouští pouze, co je ve světě smyslů, přenáší toto smýšlení na fyzické tělo. V nejbližším vtělení se mu pak dostává fyzické tělo disponované k nervovým nemocím.

 

Dispozice se objevuje u jednotlivého člověka osudově v nejbližším vtělení, ale jde daleko generacemi, takže synové a vnuci otců, kteří smýšleli materialisticky, jsou nuceni pykat za hříchy svých otců špatnou nervovou soustavou a nervovými nemocemi. Nervózní věk je následek materialistického smýšlení posledního století. Nezíská-li spirituální proud tolik moci, aby zaujal lenivé a pohodlné, pak nabude vlivu na lidstvo nervozita jako karmický následek. Čím se však lidstvo stane spirituálnějším, tím spíše bude vymýceno vše, co souvisí s onemocněním nervové soustavy a duše.

 

Často panuje domněnka, že člověk je podroben nezměnitelnému zákonu karmy a že na tom nelze nic změnit. Osudové "dal" však obsahuje vše, co člověk vykonal dobrého, chytrého, pravdivého, strana "má dáti" obsahuje vše co zlého, špatného, bláhového. V každém okamžiku života může člověk zapsat nové položky do své karmické životní knihy. Nesmíme se proto nikdy domnívat, že je v životě určen nezměnitelný zákon osud - zákon karmy není na úkor svobody. Proto musíme u zákona karmy myslit právě tak na budoucnost jako na minulost.

 

Nosíme v sobě účinky minulých skutků a jsme otroky minulosti, avšak pány budoucnosti. Chceme-li si tedy vytvořit dobrou budoucnost, musíme zapisovat pokud možno příznivé položky do knihy života. Je nesmírně důležité vědět, že není nic nadarmo, že vše, co činíme, má svůj účinek i do budoucna. Zákon karmy nepůsobí tak tísnivě, nýbrž naplňuje nás nejlepší nadějí, budí v nás radostné pocity tím, že získáváme naději do budoucna.

 

 

Materialismus jako pravá příčina duševních nemocí - ukázka z knihy Rudolfa Steinera Před branou duchovní vědy:

 

Dnes je rozšířena nemoc, která před sto lety sotva byla známa, tato nemoc je nervóza. Příčinou této nemoci je materialistický světový názor. Kdyby tyto materialistické myšlenkové zvyklosti nebyly předcházely, nebyla by se tato choroba objevila. Okultní učitel ví, že kdyby materialismus trval ještě po několik staletí, působil by ničivě na zdraví národů. Kdyby se těmto materialistickým myšlenkovým zvyklostem nečelilo, nebyli by lidé pozdějších dob jen nervózní, nýbrž i děti by přicházely nervózní na svět, chvějící se, a každé okolí by na ně působilo bolestivě. Především by se však úžasně rychle rozšiřovali epidemie šílenství a duševní nemoce, a k tomu by došlo již v nejbližších desetiletích. A to bylo také nebezpečím, jemuž lidstvo spělo vstříc: epidemie nemocí ducha.

Tento obraz budoucnosti byl též pravou příčinou, proč okultní vůdcové lidstva, mistři moudrosti, pokládali za nutno učinit jistou část spirituální, duchovní moudrosti přístupnou lidstvu. Jen takovýto duchovní světový názor může příštím generacím vrátit vlohy k dobrému zdraví, a je hnutím, vyvěrajícím z hlubokých potřeb našeho soudobého lidstva